Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Aktuální číslo Meduňky
Milí čtenáři,
co nejsrdečněji vás vítám u říjnové Meduňky, v níž se věnujeme především ženám, jejich zdraví a dobré náladě. Říká se, že je jen jediný prohřešek proti kráse, který si nesmí dovolit žádná žena, a tím je zamračená tvář. Přitom však nejde o to potlačit v sobě smutek nebo obavy, ale dosáhnout vnitřní radosti a harmonie. Doufáme, že vám – našim čtenářkám – k tomu pomohou i články v tomto vydání Meduňky. 
Osobně bych se s vámi však na tomto místě také ráda podělila o svůj po-z--natek, který byl na mé červnové cestě do poutního městečka Santiago de Compostela na severozápadě Španělska stěžejní.
Jak vidíte dole na fotografii, poutního místa jsme dosáhli a já se i s Meduňkou nechala vyfotografovat ve zdejším parku s výhledem na katedrálu svatého Jakuba, kde je při kaž-dé mši zmínka i o poutnících, kteří sem v průběhu celého roku přicházejí ze všech koutů světa. Zdolání minimálně stovky kilometrů pěšky nebo dvou stovek kilometrů na kole, je zde předkládáno jako očištění, po němž člověku začne nový život. Možná však už stejně jako já tušíte, že skutečná pouť je záležitost ryze vnitřní. Proto jsme jako důvod naší cesty na rozdíl od ostatních museli uvést sportovní aktivitu. Bůh je v nás a je to princip všeho, žádná konkrétní osoba, a klíčem do dveří skutečného božství je naše srdce. Jak řekl Osho, Bůh je prožitek.
Na cestě jsme potkali mnoho lidí, přičemž řada z nich zdolala pěšky několik stovek kilometrů. Závěrečnou etapu však tito poutníci absolvovali s rozedřenými puchýři na chodidlech či s bandážemi na kolenou – jejich touha po očištění a začátku nové 
životní etapy byla zřejmě velmi silná. Někteří na otázku, proč se na tak dlouhou a náročnou cestu vydali, odpovídali, že je to výzva. Jinými slovy si v podstatě jenom chtěli něco dokázat. Skutečná výzva je totiž být v životě zcela bez výzev a zůstat bezelstní a radostní jako malé děti. Položit se na vodu života a nechat se nést. 
Nicméně putování to bylo pěkné. Procházeli jsme městečky i malými vesničkami a na patnících sledovali symbol cesty – žlutou svatojakubskou mušli. Někdy u ní bylo i něco připsáno, například slova z písně Johna Lennona Imagine: Imagine all the people, sharing all the world... You may say I‘m a dreamer, but I‘m not the only one, I hope someday you‘ll join us, and the world will live as one… Představ si všechny ty lidi, jak sdílejí celý svět... možná si říkáš, že jsem snílek, ale já nejsem jediný. Doufám, že se k nám jednoho dne připojíš a svět bude v jednotě… 
A právě to bylo na té cestě nejkrásnější, jakási lidská pospolitost, kdy jeden druhému byl ochoten pomoci kdykoliv s čímkoliv. Když spolu spí v ložnicích třeba i pro třicet lidí, kde jsou jen jednoduché železné palandy a nic víc, lidská vstřícnost a teplo se rodí jaksi automaticky. A pak také nikdy nezapomenu na omamnou vůni eukalyptových hájů, jimiž jsme procházeli, stejně jako na maják na Finisteře, který se nachází dalších necelých sto kilometrů od Santiaga na pobřeží Atlantiku. Tomuto místu se říká konec světa a zdejší maják je na evropském kontinentu nejzápadněji. Pak už je jenom nedozírný širý oceán splývající na obzoru s oblohou. 
Přeji vám klidné podzimní dny, které jsou k usebrání a skutečné pouti do nitra jako stvořené.
Srdečně 
Věra Keilová

Vážení a milí čtenáři,

přichází rok 2019 a je to tedy už 15 let, co vyšlo první číslo Meduňky. A protože za tu dobu naše společnost prošla poměrně bouřlivým vývojem, vyvíjel se a měnil i náš časopis. Stále však reflektuje nejrůznější trendy k udržení zdraví, dobré kondice i nálady a hodlá v tom pokračovat i nadále.

Zdravotnictví je oblast, která vždy nejlépe ukazuje, jak si daná společnost stojí. Znovu jsem si to uvědomila, když jsem se v listopadu zúčastnila setkání novinářů na konferenci Zdravotnictví 2019, která si dala za cíl zodpovědět klíčové otázky tohoto rezortu pro příští období. Zúčastnili se jí i členové vlády a informace, které jsem se zde dozvěděla, byly opravdu zajímavé. Nejpalčivějším problémem je nyní personální krize, zejména nedostatek praktických lékařů a zdravotních sester. Specialistů je však u nás naopak nadbytek. Zdravotní péče je nadužívána, takže máme nejvyšší počet kontaktů mezi pacienty a lékaři v EU, s čímž souvisí plýtvání finančními prostředky. Léky jsou v naší zemi údajně velmi levné a rovněž jsou zneužívány. Bylo uvedeno, že v roce 2019 vláda počítá s investicemi do zdravotnictví ve výši 2,7 mld. korun, i s evropskými penězi by to mělo být 6,5 mld., čímž by všechny základní požadavky pro příští rok měly být uspokojeny.

Nutné je podpořit rodiny, neboť současný počet porodů na jednu ženu v produktivním věku činí 1,71, ale žádoucí je 2,1. Řešila se i otázka zdravotních pojišťoven, kterých je u nás v současnosti sedm. Je lepší, aby si konkurovaly, nebo by se měly zestátnit? Také byla řeč o přípravě povinného zdravotního pojištění pro cizince atd. atd.

Bylo patrné, že problémů v tomto rezortu neubývá, jenže bohužel neubývá ani lidí vyžadujících zdravotní péči, a ta je i vzhledem ke vzdělávání zdravotníků velmi nákladná. Tím spíše se pozastavuji nad tím, proč je stále vyvíjena tak silná represe proti jiným nežli medikamentózním a operačním způsobům léčby, jež lidem pomáhají navzdory tomu, že nespadají do obrazu moderní západní medicíny. Například takové placebo. Stále je zesměšňováno, přestože nic nestojí a u chronických potíží je jeho účinnost 40 až 60 %! Podle MUDr. Jana Vavrečky bychom spíše než o placebu měli mluvit o úžasných samoléčebných schopnostech lidského organis-mu, které jsou dosud naprosto nedoceněny. Podle něj tkví právě v tom největší tajemství medicíny. Kdybychom tento potenciál dokázali docenit, ušetřilo by se mnoho zdravotní péče, jenže v materiálně orientované společností zacílené na zisk se tato výhybka přehazuje těžko. A jak k tomu v budoucnosti dojde, se můžeme jen dohadovat.

Určitě nejsem sama, komu moderní medicína při akutním zdravotním problému pomohla zásadním způsobem, a dokonce i zachránila život. Nicméně také víme, že u chronických potíží už tak mocná není, protože tady je ve hře mimo biologie a chemie ještě něco jiného. Zde může pomoci k uzdravení i síla lidské duše, kterou však moderní medicína zcela ignoruje. Aby se oficiálně dokázala otevřít i tomu, co ji přesahuje a co se nedá změřit ani zvážit, je proto jedním z mých velkých přání nejen do nového roku 2019. Jako jednotlivci i celá společnost se totiž potřebujeme uzdravit nejen na těle, ale i na duchu.

S láskou

Věra Keilová



Setkání s Moojim      6
Mgr. Věra Keilová

Okénko do čínského zvěrokruhu: Buvol      9
Eva Joachimová


TÉMA: JAK SI V ŽIVOTĚ UDRŽET RADOST

Smích i pláč na miskách vah      10
MUDr. Radkin Honzák

Radost nehledejte – najde si vás sama!      12
Jan Menděl

Pro radost našich dětí      13
Mgr. Martina Vrbická

Radujme se, veselme se      15
Ing. Yvona Švecová

Nezapomínejme na radost      16
Ing. Hana Fedora Smejtková


Kdo nemá česnek pod postelí,
bývá často nemocný      18
Václav Větvička

Energie roku 2019 aneb Co nás čeká      20
Milena Králová

Význam péče o duševní zdraví      22
Ing. Vít Syrový

Píseň mého srdce      26
Ing. Jiří Mazánek

Když jsme unaveni      28
Renata Petříčková

Antibakteriální účinky
křídlatky japonské      30
prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc.

Celiakie a bezlepková dieta      34
Stanislava Nováková, DiS.

Tai-chi – zábavná a zdravá meditace      36
Petr Lacina

O Plaváčkovi, Vševědovi
a šancích středního věku      38
Ing. Věra Šimonová

Hlavní chyby, kterých se dopouštíme
ve výživě      40
MUDr. Ludmila Eleková

Léčebné obrazce: psychické
potíže a deprese      42
Jan Hnilica

Čínský zodiak a zdravotní zátěže      44
Eva Joachimová

Astrokukátko      46
Ing. Zdeněk Bohuslav